Šimon Bilina Instagram – Jsi tato chvíle Je ticho pro ticho voní tu pomeranč měsíční prach ti stéká po tváři a opakovaně tě probouzí tohle dítě nočních můr žádá o tvůj cit neutečeš, není kam Do země Nikoho existuje jen přímá cesta V převlecích stávat se jinými můžeš Máčet se v humorných olejích a křičet že nekřičíš Dnes odpoledne v 18:03 došla čepovaná sodovka.. Jdeš okolo modré mlékárny co se přes noc stala svatá najednou jakoby klika od tuctových dveří polorozpadlého domu znala recept, začne si zpívat je to zpěv pro zpěv tak jako strom co jen je Kluk s šedivými vlasy, co na útěku před měsíci s tvářemi jeho milých poztrácel zuby S pozornýma očima plných smutku a probdělých nocí s těmi nejšedivějšími substancemi světa ti připraví to nejlahodnější jídlo, který teď právě znáš měsíční most skrze zaplivané lokály večerního kamelota z pasáže Světozoru skrze třesoucí se lidi v agónii smutku a nenaplněnosti jež proráží jim čelist skrze koňské postroje, nad nimi lhostejné kočí co řeší nejnovější iphone zatímco ty velký oči v unavených zvířecích tělech vyhasínají v nekonečně silném výkřiku který by jistojistě přetrhal všechny spoje všech oken v ulici a jistojistě by i všechno to sklo zpátky vrátil Bosý jdeš po trávě, je to nevyhnutelnost tak jako si zvířata chodí pro vodu k řekám Dnes se ti Jakub směje, že objímáš stromy no a co vždyť to dělal i sám nejvyšší nejnižší rozesměje se, k tvému překvapení úzkost se rozpouští v lehkosti úsměvu tak jako každá naše bolest Neujíždět si na smutcích i radostech to co můžeš, co přebejvá, pošli někam vejš někomu kdo to právě teď potřebuje někomu komu to právě teď zachraňuje život Ufffff, a už to letí z tvého středu ven Jako šipka co sama zná svůj cíl Bez cílů není život přesný Loď byla postavená na moře, né aby seděla v přístavu v bezpečí a uspokojujícím pohodlí Ti kdo se plaví bez cíle žijí pod rozostřeným sklem Pláčou, ale nikdy né všemi svými slzami Smějí se, ale nikdy né celým svým smíchem Milují se, ale nikdy né celou svou silou /pokr. v komentářích/ TAM TAM