Tereza Ramba Instagram – 15.4. @bio_oko 18:00 DobroDruhům intuitivní cestopis🩶 @matyasramba pořád to cítím stejně! BUDAPEŠŤ Protože ty jsi teď moje ze mě Procházím po mostě. Jsem tady jako doprovod. A tak jdu na výlet a pak jedu tramvají dám si kávu a najdu tenhle obrovskej, prosvětlenej most. A za ním hrad. Namočím se do termálních lázní a stejně celej tenhle městskej turismus jenom předstírám, protože vlastně pouze vyplňuju čas. Vteřiny a minuty, krok po kroku. Divení po divení se. Obdivuju a fotografuju a konzumuju tohle krásný starý evropský město. Ale jenom na oko. Jenom do tý doby, než přestaneš pracovat. Pak se ti schoulím do náruče na hnusně moderním hotelu a bude mi úplně jedno v jaký zemi jsem. Protože ty jsi teď moje země. Můj land. Obdělávám tě a půjdu za tebou, kamkoliv tě ten tvůj šílenej job povede. Budu si u toho trošku točit a hodně psát. Budu ti u toho vařit a vyplňovat čas divením se, než se vrátíš z prácí. Budu ti dávat celý dny prostor, abych ti ho po večerech mohla brát. A doufám, že budeme natolik odvážní, že nás naše strachy, svobodný povolání, budoucí děti, rodiny a předsudky nebudou sdírat o svobodu, kterou teď, ve sterilní posteli v hotelu něco Inn někde v Evropě cítím. Nechci nic vlastnit. Jenom tenhle útulnej domov, kterej jsem si nevytvořila, ale našla a kterej měří skoro sto osmdesát centimetrů a váží lehce přes sedmdesát kilo. Je v něm všechno co potřebuju. Na boku má obrázek země a vzduchu a je přenosnej. A podobnej dům dávám já tobě. Je menší a nemá ani padesát kilo, ale stojí pevně v zemi. Jednou bude připravenej hostit další tvoje, naše lidi. Ve svobodě, kdekoliv na světě. V objetí.