Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Od doby, kdy jsem před deviti lety začal psát knížky, mám jeden sen… Chci napsat knížku o pěších poutích, která bude hloubavá, lidská a upřímná. Trvalo to devět let, ale tentokrát mám poprvé pocit, že se mi to povedlo. 1. října mi vyjde knížka Všechny cesty vedou do Santiaga, která je přesně taková, jak jsem si vždycky přál. A ilustrace @tomskipolanski výborně vystihly její atmosféru. Jestli máte rádi těšení, knížku si můžete předobjednat už dneska (odkaz v bio) a my vám jeden výtisk pošleme hned, jak vyjde. Já sám tyhle předobjednávky miluju, protože mi každá knížka projde pod rukama. Posíláme je totiž podepsané. Vy zase dostanete knížku mezi prvními, o trochu levněji než v knihkupectví, s poštovným zdarma, podpisem a ještě drobným hudebním bonusem. Jednoduše budu moc rád, když si výtisk z autorské edice objednáte – a slibuju, že vy taky. Odkaz hledejte v bio a nezapomeňte na kód SANTIAGO pro poštovné zdarma. Moc děkuji všem, kdo moje knížky kupují nebo si je přejí k Vánocům. Díky vám se můžu věnovat té nejpoetičtější práci, jakou znám. ❤️
Poslední snídaně na Praze 1. Na ty dva roky v obklopení historie budu vzpomínat moc rád. A občas to byla i zábava… Jednou nám třeba na rudlíku přivezli sušičku pod orloj a volali mi, že jsou pod starými velkými hodinami a neví, kam dál. Teď je zase čas se posunout dál, tentokrát blíž k zeleni, do Holešovic. Jsem asi jediný člověk, který má rád stěhování. Každé místo totiž znamená nové dobrodružství. A všechno to zařizování a objevování vám pocitově prodlouží život… Ale ten pohled z okna na Týnský chrám mi bude chybět. ❤️🙋♂️
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Estonsko je země, kde si můžete připadat na světě sami. A taková místa jsou čím dál vzácnější… Před pěti lety jsem Estonsko projížděl stopem. Do paměti se mi zarylo zdejší ticho, prostor a dojem nekonečnosti letních dnů na severu. Teď jsme s Karolínou hledali místo v Evropě, kam si jet odpočinout od lidí. A vydali jsme se právě za estonskými lesy, rašeliništi, žitným chlebem a vůní soli ve vzduchu. A bylo to skvělé! Estonsko se vám vkrade do srdce, kus ho obsadí a už nikdy nezmizí. A já jsem tomu moc rád… ❤️🇪🇪🫎
Na sítích se včera objevila zpráva o blížící se polární záři. Zpozorněl jsem jako vždy. Toužím auroru vidět od dětství. Se ženou jsme zrovna přišli z divadla. Ověřili jsme informaci v zahraničních médiích a začali diskutovat, zda polární záři nemůžeme vyrazit pozorovat někam do hor. Stáhnul jsem si mobilní aplikaci s předpověďmi. Nepochopitelně hlásila výskyty po celé Evropě včetně Itálie. Diskutoval jsem se ženou, že to asi budou místa pozorování za celou historii aplikace. Na sítích se množily fotografie. Nebyla to historie, dělo se to teď! Musíme jet za Prahu, to bylo jasný! Převlékli jsme se, vzali do ruky láhev nealkoholického sektu a seběhli na ulici. Sedli jsme do auta a projeli centrem přetékajícím opilými lidmi. Na okraj Prahy nám to trvalo třicet minut. U kruhového objezdu jsme vyběhli z auta… a viděli jen projíždějící vozidla. Akorát mobil zachytil doznívající záři nad obzorem. Doma jsme si pak prohlédli fotky lidí, co polární záři viděli z balkónů v centru Prahy. V době, kdy jsme nad mobilem řešili, kam do hor vyrazit. I v roce 2024 je evidentně občas lepší otevřít okno… 😀 🤷♂️
Američan platí kafe v kavárně ve Varšavě: “How do you say thank you in Polish?” ptá se. “We usually don’t,” zavrtí hlavou barista. 😀
Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Naše růžová komoda může být vaše. Stačí si ji vyzvednout dnes nebo zítra během dne u Stavovského divadla (Praha 1). Dáme vám ji zdarma za odvoz, její kvality jsou ale nezměrné. Měli jsme ji fakt moc rádi! Tak neváhejte a berte, dokud je. Rozměry: 178 cm x 111 cm (bez sundavacích nožiček) x 43 cm. Je dost těžká – odvoz je určitě na dva silné lidi a dodávku. A je ve čtvrtém patře – na to, jak jsme ji sem táhli vzpomínám už dva roky. Takže to budete mít i se zážitkem! 🙋♂️
Nová kniha mi vyšla před dvěma měsíci – a teď pro mě pomalu končí napjaté čekání. Čekání na první konverzace s lidmi, kteří knihu četli, a taky na první ohlasy na internetu. Všechny cesty vedou do Santiaga jsou jiné než moje předchozí knihy. Tím jsem si byl jistý. Píšu totiž o cestě, k níž mám hluboký sentimentální vztah. O cestě, na kterou jsem se vydal v těžkém životním období. A taky jsem poprvé našel odvahu se rozepsat o hluboce osobních věcech. Zmizely infoboxy, přibylo příběhů lidí. Poprvé jsem totiž prožil cestu, kde jsem od začátku do konce potkával stále stejné lidi – a postupně se rozvíjely naše vztahy. Kniha je tedy plná postav, ke kterým si můžete vybudovat vztah i vy. Tohle kontinuální psaní o stále stejných lidech pro mě představilo nové beletristické dobrodružství a moc se mi líbilo. Každý večer jsem se těšil, až ráno zase zasednu k počítači do společnosti mých kamarádů z camina. A psalo se mi samo. Poprvé po letech mi psaní nepřišlo jako dřina, ale jenom jako radost. Pořád jsem ale myslel na to, že knihu nepíšu pro sebe, nýbrž pro čtenáře. Proto jsme si pak taky všechno po odevzdání rukopisu poctivě oddřeli s editorem. Celkem jsme si vyměnili osm tisíc komentářů. Dobře si pamatuju na náš poslední mail, kterým jsme editaci uzavřeli. Psal jsem ho ve tři ráno v našem pokoji u oceánu na severu Baskicka. V posteli vedle mě už dávno spala Karolína, se kterou jsme se týden předtím zasnoubili. Naposledy jsem si přečetl závěr knihy, odeslal komentáře a řekl si jednu věc… Konečně jsem napsal tu knížku, o kterou jsem se snažil deset let. Během léta vznikly také ilustrace od @tomskipolanski , které jsou jiné než ty předchozí. Získaly detaily, hloubku a taky počasí. “Mně se to tentokrát kreslilo samo,” krčil rameny Lukáš. A na první dobrou navrhnul naši dosud nejhezčí obálku. Nad knihou se vznášel poslední otazník. Bude se líbit lidem? A otazník se teď pomalu mění v tečku. Ohlasy jsou zatím nejlepší ze všech knih – a mně to dělá ohromnou radost. Moc děkuji všem, kdo moje knihy čtou a kupují. Právě díky vám se mohu věnovat tomu nejromantičtějšímu povolání. Moc se těším na další společné putování a přeji příjemnou zábavu! <3
Nová kniha mi vyšla před dvěma měsíci – a teď pro mě pomalu končí napjaté čekání. Čekání na první konverzace s lidmi, kteří knihu četli, a taky na první ohlasy na internetu. Všechny cesty vedou do Santiaga jsou jiné než moje předchozí knihy. Tím jsem si byl jistý. Píšu totiž o cestě, k níž mám hluboký sentimentální vztah. O cestě, na kterou jsem se vydal v těžkém životním období. A taky jsem poprvé našel odvahu se rozepsat o hluboce osobních věcech. Zmizely infoboxy, přibylo příběhů lidí. Poprvé jsem totiž prožil cestu, kde jsem od začátku do konce potkával stále stejné lidi – a postupně se rozvíjely naše vztahy. Kniha je tedy plná postav, ke kterým si můžete vybudovat vztah i vy. Tohle kontinuální psaní o stále stejných lidech pro mě představilo nové beletristické dobrodružství a moc se mi líbilo. Každý večer jsem se těšil, až ráno zase zasednu k počítači do společnosti mých kamarádů z camina. A psalo se mi samo. Poprvé po letech mi psaní nepřišlo jako dřina, ale jenom jako radost. Pořád jsem ale myslel na to, že knihu nepíšu pro sebe, nýbrž pro čtenáře. Proto jsme si pak taky všechno po odevzdání rukopisu poctivě oddřeli s editorem. Celkem jsme si vyměnili osm tisíc komentářů. Dobře si pamatuju na náš poslední mail, kterým jsme editaci uzavřeli. Psal jsem ho ve tři ráno v našem pokoji u oceánu na severu Baskicka. V posteli vedle mě už dávno spala Karolína, se kterou jsme se týden předtím zasnoubili. Naposledy jsem si přečetl závěr knihy, odeslal komentáře a řekl si jednu věc… Konečně jsem napsal tu knížku, o kterou jsem se snažil deset let. Během léta vznikly také ilustrace od @tomskipolanski , které jsou jiné než ty předchozí. Získaly detaily, hloubku a taky počasí. “Mně se to tentokrát kreslilo samo,” krčil rameny Lukáš. A na první dobrou navrhnul naši dosud nejhezčí obálku. Nad knihou se vznášel poslední otazník. Bude se líbit lidem? A otazník se teď pomalu mění v tečku. Ohlasy jsou zatím nejlepší ze všech knih – a mně to dělá ohromnou radost. Moc děkuji všem, kdo moje knihy čtou a kupují. Právě díky vám se mohu věnovat tomu nejromantičtějšímu povolání. Moc se těším na další společné putování a přeji příjemnou zábavu! <3
Nová kniha mi vyšla před dvěma měsíci – a teď pro mě pomalu končí napjaté čekání. Čekání na první konverzace s lidmi, kteří knihu četli, a taky na první ohlasy na internetu. Všechny cesty vedou do Santiaga jsou jiné než moje předchozí knihy. Tím jsem si byl jistý. Píšu totiž o cestě, k níž mám hluboký sentimentální vztah. O cestě, na kterou jsem se vydal v těžkém životním období. A taky jsem poprvé našel odvahu se rozepsat o hluboce osobních věcech. Zmizely infoboxy, přibylo příběhů lidí. Poprvé jsem totiž prožil cestu, kde jsem od začátku do konce potkával stále stejné lidi – a postupně se rozvíjely naše vztahy. Kniha je tedy plná postav, ke kterým si můžete vybudovat vztah i vy. Tohle kontinuální psaní o stále stejných lidech pro mě představilo nové beletristické dobrodružství a moc se mi líbilo. Každý večer jsem se těšil, až ráno zase zasednu k počítači do společnosti mých kamarádů z camina. A psalo se mi samo. Poprvé po letech mi psaní nepřišlo jako dřina, ale jenom jako radost. Pořád jsem ale myslel na to, že knihu nepíšu pro sebe, nýbrž pro čtenáře. Proto jsme si pak taky všechno po odevzdání rukopisu poctivě oddřeli s editorem. Celkem jsme si vyměnili osm tisíc komentářů. Dobře si pamatuju na náš poslední mail, kterým jsme editaci uzavřeli. Psal jsem ho ve tři ráno v našem pokoji u oceánu na severu Baskicka. V posteli vedle mě už dávno spala Karolína, se kterou jsme se týden předtím zasnoubili. Naposledy jsem si přečetl závěr knihy, odeslal komentáře a řekl si jednu věc… Konečně jsem napsal tu knížku, o kterou jsem se snažil deset let. Během léta vznikly také ilustrace od @tomskipolanski , které jsou jiné než ty předchozí. Získaly detaily, hloubku a taky počasí. “Mně se to tentokrát kreslilo samo,” krčil rameny Lukáš. A na první dobrou navrhnul naši dosud nejhezčí obálku. Nad knihou se vznášel poslední otazník. Bude se líbit lidem? A otazník se teď pomalu mění v tečku. Ohlasy jsou zatím nejlepší ze všech knih – a mně to dělá ohromnou radost. Moc děkuji všem, kdo moje knihy čtou a kupují. Právě díky vám se mohu věnovat tomu nejromantičtějšímu povolání. Moc se těším na další společné putování a přeji příjemnou zábavu! <3
Nová kniha mi vyšla před dvěma měsíci – a teď pro mě pomalu končí napjaté čekání. Čekání na první konverzace s lidmi, kteří knihu četli, a taky na první ohlasy na internetu. Všechny cesty vedou do Santiaga jsou jiné než moje předchozí knihy. Tím jsem si byl jistý. Píšu totiž o cestě, k níž mám hluboký sentimentální vztah. O cestě, na kterou jsem se vydal v těžkém životním období. A taky jsem poprvé našel odvahu se rozepsat o hluboce osobních věcech. Zmizely infoboxy, přibylo příběhů lidí. Poprvé jsem totiž prožil cestu, kde jsem od začátku do konce potkával stále stejné lidi – a postupně se rozvíjely naše vztahy. Kniha je tedy plná postav, ke kterým si můžete vybudovat vztah i vy. Tohle kontinuální psaní o stále stejných lidech pro mě představilo nové beletristické dobrodružství a moc se mi líbilo. Každý večer jsem se těšil, až ráno zase zasednu k počítači do společnosti mých kamarádů z camina. A psalo se mi samo. Poprvé po letech mi psaní nepřišlo jako dřina, ale jenom jako radost. Pořád jsem ale myslel na to, že knihu nepíšu pro sebe, nýbrž pro čtenáře. Proto jsme si pak taky všechno po odevzdání rukopisu poctivě oddřeli s editorem. Celkem jsme si vyměnili osm tisíc komentářů. Dobře si pamatuju na náš poslední mail, kterým jsme editaci uzavřeli. Psal jsem ho ve tři ráno v našem pokoji u oceánu na severu Baskicka. V posteli vedle mě už dávno spala Karolína, se kterou jsme se týden předtím zasnoubili. Naposledy jsem si přečetl závěr knihy, odeslal komentáře a řekl si jednu věc… Konečně jsem napsal tu knížku, o kterou jsem se snažil deset let. Během léta vznikly také ilustrace od @tomskipolanski , které jsou jiné než ty předchozí. Získaly detaily, hloubku a taky počasí. “Mně se to tentokrát kreslilo samo,” krčil rameny Lukáš. A na první dobrou navrhnul naši dosud nejhezčí obálku. Nad knihou se vznášel poslední otazník. Bude se líbit lidem? A otazník se teď pomalu mění v tečku. Ohlasy jsou zatím nejlepší ze všech knih – a mně to dělá ohromnou radost. Moc děkuji všem, kdo moje knihy čtou a kupují. Právě díky vám se mohu věnovat tomu nejromantičtějšímu povolání. Moc se těším na další společné putování a přeji příjemnou zábavu! <3
Vždycky mi přišlo zajímavý, že spoustu věcí člověk dělá poprvé a zároveň naposledy v životě. Nežijeme totiž zas tak dlouho a naše počínání je celkem rozmanité. Já takhle dneska kvůli víkendovému stěhování poprvé volil s občankou s ustřiženým rohem. Jde to, jen to vyžaduje jednu zprávu přes datovou schránku navíc – potřebujete získat potvrzení o vyškrtnutí ze seznamu voličů v místě původního bydliště. Já měl potvrzení v datovce, komise ho ale potřebovala vytištěné. Tiskárna ve volební místnosti nefungovala. Nakonec jsem potvrzení musel poslat e-mailem jisté paní Růžičkové, která ho vytiskne a zítra přinese do volební místnosti. Když paní Růžičková telefonicky potvrdila přijetí e-mailu, dostal jsem obálku a mohl za plentu. Podobnou anabázi už pravděpodobně nikdy nezažiju. A paní předsedkyně jistě doufá, že ona taky ne. 😃🤷♂️
