Vlastina Svátková Instagram – Jaké by to bylo jít spát a nikdy se neprobudit?
A jaké by to bylo probudit se poté, co jste nikdy nešli spát?
Když přišel moment odevzdání, tyhle otázky začaly přicházet samy od sebe.
Život jako časový úsek mezi jít spát a znovu se probudit.
Když si přestaneš myslet, že vše se tady děje na základě tvé vůle, že vše si řídíš sám, přijde radikální úleva.
Nemůžeš mít nic pod kontrolou, můžeš se jen odevzdat a plynout s tím, co každý den přichází, když se ráno probudíš.
Pak už se nemůžeš bát toho, co se nestalo, protože se stane jen to, co se stát musí.
Včera večer za mnou přišel můj prostřední syn. Vlezl si za mnou pod peřinu, přitulil se ke mě a zeptal se:
,,Mami, budeš mít zase někdy peníze?“
Usmála jsem se: ,,Co potřebuješ?“
,,No nic. Jen jestli pojedeme ještě někdy na dovolenou?“
,,Pojedeme.“
,,Ale co budeš dělat, když ti nepřijde žádná práce?“
,,Přijde.“
,,Ale co když ne?“
,,Toho se nebojím. Důvěřuju. Jen jsem už přestala urputně bojovat o přežití a hroutit se.“
Nesoulad života, který je bojem na jedné úrovni, je na vyšší úrovni zdravý a harmonický.
Když si procházíš těžkým obdobím, je to pro tebe požehnáním a když nemáš, co chceš, je to velký dar, protože se můžeš naučit pustit chtění a odevzdat.
Když nelpím na ničem, jsem svobodná.
Říkám ANO všemu, co ke mě přichází a souzní se mnou, i když jsem si pro sebe představovala jinou trajektorii.
Plynu s proudem a nestavím se na odpor.
A když je potřeba stát na místě, postojím, i když nevím, jak dlouho budu bez pohybu,
když je potřeba zabalit nás do baťůžku a odejít, odejdu, i když nevím kam půjdeme,
když je potřeba zbavit se všech věcí, které už nemají svůj smysl, odevzdám je,
když je potřeba rozloučit se, obejmu a poděkuju za vše, co jsem v tomto vztahu prožila,
když přijde dar, přijmu ho a když přijde láska, otevřu své srdce ještě víc, než kdykoliv předtím.
Je to děsivé?
Ano i ne.
Nechávám se vést a moje náruč je otevřená, tak aby mohla přijímat.
❤️ | Posted on 06/May/2024 22:28:51
